Členská sekce

Tento panel obsahuje odkazy pouze pro členy Aeroklubu Rakovník a vyžaduje přihlášení.

Prihlaseni

Open

Podporují nás

Aeroweb.cz - Server pro piloty a zájemce o létání
Czecom bez podkladu3
murako
str kraj
bakalar small
Procter Gamble logo small
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 



Hangár

 



Na většině webech je pod odkazem Hangár vypsáno a zobrazeno vše, co hangár v sobě ukrývá.
My ale Vám ukážeme, že náš hangár je vyjímečný z jiného důvodu, především z důvodu konstrukce střechy hangáru. Foto

V roce 2012 proběhla rekonstrukce krytiny střechy hangáru, které byla v havarijním stavu. Na opravě se finančně podílel Středočeský kraj a Město Rakovník, díky této pomoci se podařilo zachránit unikátní střechu hangáru.

Děkujeme Aeroklub Rakovník 

rekonstrukci podpořili:
logo rakovnik male

 

Budova hangáru stojí západně od správních objektů letiště na okraji nezastavěné přistávací plochy, k níž se obrací jižním průčelím. Vlastní objekt je rozlehlá stavba obdélného půdorysu o rozměrech 26 x 30,5 m. Obvodové stěny jsou zděné z pálených cihel a omítnuté hrubě hozenoucementovou omítkou béžové barvy, interiér má hladkou nabílenou omítku.

Zastřešení objektu tvoří dřevěná prostorová konstrukce ve tvaru segmentu válcové plochy na okrajích změkčené námětky. Použitou střešní krytinou je lepenka na bednění. 

Jižní (štítové) průčelí je téměř v celé šířce prolomeno obdélným otvorem pro vjezd letadel, který uzavírají široká vrata s výplněmi rozdělenými celkem na šest dílů. Otvírání je umožněno posunem tří dílů (ve vlastních kolejnicích) na obě strany. Štít je bedněný, pobitý vodorovnými částečně se shora překrývajícími prkny.

Severní (štítové) průčelí má dvě osy, v nichž jsou umístěné horizontální okenní otvory s neotvíravými ocelovými výplněmi členěnými do 22 tabulek zasklených drátěným sklem. Východní průčelí je členěno sedmi pravidelně rozmístěnými pilíři nesoucími konstrukci střechy. Průčelí má dvě okenní osy se shodnými výplněmi jako v případě severního průčelí. 

Západní průčelí má obdobnou konstrukci jako východní průčelí, není však prolomeno žádnými okenními otvory a jsou k němu přistaveny menší novodobé utilitární objekty. Interiér hangáru není nijak rozčleněn, prostor je otevřen volně do krovu. Pohledově se tedy plně uplatňuje zastřešení hangáru prostorovou dřevěnou lamelovou konstrukcí. Klenbu tvoří sestava stejných prvků - lamel, vyříznutých z prken z měkkého dřeva o délce 150-250 cm. Lamely jsou na horní straně obloukovitě seříznuty podle tvaru střechy a na koncích upraveny, aby dosedly na lamely sousední. Jsou spojeny tak, že ve středu průběžné lamely se připojují svými konci dvě sousední lamely. Spojení zajišťuje společný svorník s pružnými podložkami. Ve styčnících se tedy stýkají tři lamely. Celá soustava vytváří kosočtverečnou mřížovinu. Tímto způsobem je vytvořeno síťové zastřešení ve tvaru segmentu válcové klenby. Klenba lamelové střechy spočívá na pozednicích řádně zakotvených do nosného zdiva. Vodorovná síla střechy je zachycena ocelovými táhly zakotvených ve čtvrtinách délky stavby. Samotné lamely jsou přibité na střešní plášť, který tvoří bednění z prken. Rozpětí klenby je přibližně 26 m, vzepětí klenby 4,5 m (tedy cca 1/6 rozpětí).  
Před druhou světovou válkou existovala v Rakovníku tzv. Masarykova letecká liga, která shromažďovala zájemce o letectví se zaměřením na stavbu leteckých modelů. V průběhu okupace však došlo k přerušení činnosti a rozpadu spolku. Teprve rok 1945 znamenal počátek rozvoje současného Aeroklubu Rakovník. V roce 1946 byl vybudován první hangár, který však v roce 1948 i s letouny vyhořel. Aby mohl Aeroklub v činnosti pokračovat, došlo v následujícím roce k vypracování projektu na výstavbu nového hangáru. Realizace se však odehrávala až o několik let později. Zatímco obvodové stěny hangáru byly vystavěny za přispění členů aeroklubu v rámci brigádnických hodin, unikátní dřevěnou lamelovou konstrukci střechy provedla firma TESKO Praha v letech 1954-1955. V roce 1982 došlo k přístavbě novodobých skladovacích prostor k západnímu průčelí hangáru. Kromě těchto objektů se hangár zachoval ve své původní podobě z doby výstavby.
Ze stavebního hlediska tvoří nejcennější část hangáru dřevěná lamelová konstrukce střechy. Historie těchto konstrukcí je poměrně nedávná. Poprvé ji použil na počátku 20. století v Německu architekt Friedrich Zollinger ve městě Merseburgu. K masivnějšímu rozšíření staveb s lamelovou konstrukcí střechy došlo až po první světové válce především v Německu,
kdy se vžil termín "Zollbau" pro tento typ střechy. Kromě rodinných domů, veřejných budov se typ střechy "Zollbau" využíval také na rozměrnější budovy jako např. stodoly, železniční či letištní stavby, sportovní stadiony, tovární haly, výstavní pavilony, kostely apod. Lamelové klenby byly a jsou totiž z ekonomického hlediska značně výhodným zastřešením prostorů o velkém počtu rozpětí. Umožňuje to především snadná montáž střechy, malá spotřeba dřeva
(levného tím, že se používají pouze krátká prkna) a rovněž také fakt, že lze konstrukci demontovat a sestavit na jiném místě bez ztráty materiálu. Od 20. let 20. století se tyto nové stavební technologie začaly používat i v tehdejším Československu. Uplatnil je např. architekt Jiří Kroha při koncipování Výstavy severních Čech, konané v Mladé Boleslavi v roce 1927. Lamelovou klenbu navrhl při stavbě restaurace pivovaru Klášter - Dobrovice. Znovu tento typ zastřešení objektů využil po druhé světové válce na Slovanské zemědělské výstavě v roce 1948 v pavilonu expozice historie měst nebo na Výstavě jižních Čech v Soběslavi v roce 1949. Bohužel všechny tyto realizované návrhy architekta Jiřího Krohy zanikly. 

Z příkladů do současnosti dochovaných staveb s lamelovou konstrukcí střechy je třeba zmínit společenský sál v Kvildě, postavený Německou tělovýchovnou jednotou v roce 1931. Sál sloužil jako tělocvična, později jako kulturní prostor pro potřeby obce. Dalšími cennými ukázkami využit tohoto typu konstrukce střechy představují evangelický kostel Na Nivách v Českém Těšíně z roku 1928 a sportovní hala Tatran v Ostravě z let 1951-1953. Jejím autorem byl zřejmě Rudolf Šajdek. Na rozdíl od časových výstavních pavilonů je ostravská hala ukázkou trvalého využití lamelové konstrukce, určující výraz této moderní architektury. Z menších objektů
existuje řada dochovaných rodinných domů v Karlových Varech z 30. let 20. století, nebo také např. mlýnice v obci Opárno na Litoměřicku. Výše uvedené objekty s lamelovou konstrukcí střechy představují jen střípek z množství staveb, které existovaly. Z důvodů jejich funkčního využití (výstavní pavilony, tovární haly, stodoly, skladovací prostory apod.)
převážná část přestala plnit svůj účel a zanikla. V rámci České republiky jsou jistě dochované ještě další budovy s touto technologicky zajímavou konstrukcí střechy, podrobněji však nejsou zmapovány, protože tato problematika stála zatím na okraji zájmů odborníků.

čerpáno ze zdrojů NPÚ   

Děkujeme všem, kteří pomohli zapsat hangár jako kulturní památku. Uděláme vše, aby tato stavba byla zachována pro další generace v této dnešní podobě.

Aeroklub Rakovník

 

Facebook Like

Aeroklub na Facebooku